Bazalka pravá

07.05.2011 18:28

 Bazalka pravá

Popis:

Bazalka patří do čeledi rostlin hluchavkovitých - Lamiaceae. Je to rostlina jednoletá. Má

čtyřhrannou, rozvětvenou lodyhu, asi půl metru vysokou. Dole je lodyha lysá, nahoře

mírně chlupatá. Často mívá červenavý nádech. Listy vstřícně postavené jsou řapíkaté,

podlouhle vejčité a pilovité. Kvete v červnu, červenci a srpnu. Květy tvoří hrozny, dlouhé

asi čtvrt metru, postavené na konci lodyhy i postranních větvích. Květy v hroznech stojí

řídce. Okvětí je dvojpyské. Horní pysk kališní je okrouhlý a široce křídlatý, dolní pysk je

čtyřzubý. Bílá koruna má trubku stejně dlouhou jako kalich, horní pysk rozdělený na čtyři

vroubky, dolní pysk nedělený. K dolnímu pysku těsně přiléhají čtyři tyčinky, z nichž dvě

jsou delší a dvě kratší. Jejich nitky jsou v dolní polovině chlupaté. Plod je složen ze čtyř

malých, vejčitých, hladkých nažek. Celá rostlina silně aromaticky voní a má slanou chuť.

Naleziště:

Původní vlastí bazalky je jižní Asie, odkud se rozšířila nejdříve do jižní Evropy - asi v

první polovině 16. století. V současné době je u nás silně rozšířena a oblíbena jako

okrasná květina. Pěstuje se v květináčích i za okny. Daří se jí v kypré, dobře vyhnojené

půdě při slunné, teplé poloze.

Užitečné Části:

Jako droga se užívá celá rostlina (Herba basilici). V oficiálním lékařství se bazalka v

současné době téměř neužívá, ačkoli dříve byla oblíbeným lékem.

Účinné látky:

Celá nať obsahuje silně aromatickou silici, připomínající svou vůní kytici z růží a

karafiátů.

Upotřebení:

Oleje, který se vyrábí destilací z natě, se používá v průmyslu voňavkářském při výrobě

různých voňavek k dosažení vůně růžové a karafiátové.

Nať bazalky je součástí takzvané Potpouri, neboli směsi vonných natí, která se pálí na

rozžhavených kamnech, aby se zlepšila atmosféra v obytných místnostech.

V domácnostech se používá sušené natě bazalkové jako koření, hlavně do polévek a

omáček k masu, zvěřině a rybám.

Pěstování a sběr:

Bazalka vyžaduje půdu hlubokou, kyprou, s dostatkem vápníku. Polohu je třeba volit

chráněnou a slunečnou. Nejlépe se jí daří po okopaninách. Vysévá se v březnu až

dubnu do pařeniště. Semena se pouze na povrchu mírně uválí. Sazenice velké asi 10

cm se rozsazují do sponu 30 - 45 x 30 cm. Hnojí se průmyslovými hnojivy, 45 kg N.ha1,

30 kg P.ha1 a 70 kg K. ha1 a po první sklizni se přihnojuje 30 kg dusíku na ha. První

sklizeň se uskuteční v červenci nebo srpnu. Rostliny se suší přirozeně ve stínu, při

teplotách do 35°C. Dobře vyschlé rostliny se potom rozdrtí nebo rozsekají na drobné

kousky. Výnosy se pohybují od 0,8 do 1,2 t.

Užití v lidovém lékařství:

Jako léku se bazalky používá málo, ačkoli má v ně kterých případech dobré hojivé

vlastnosti. Dobře se

osvědčuje jako hojivý prostředek při rozpraskaných rtech a při léčení trhlinek na prsních

bradavkách kojících matek.

Mastička

prášku ze sušené natě bazalkové

dobře rozmělněné 5 g

čisté vazelíny nebo vepřového sádla 50 g

Dobrým prostředkem je bazalka při mírných zánětech nosohltanu a mandlí. Také při

zánětech dásní lze dosáhnout dobrých výsledků tímto přípravkem:

Kloktadlo

sušené natě bazalkové 1 hrst

vody 250g

Vhodíme do studené vody, necháme zahřát do varu, ihned potom odstavíme a scedíme.

Chladným odvarem potom kloktáme nebo vyplachujeme ústa.

Dobrým prostředkem je bazalka při zácpě. Mírné, ale spolehlivé projímadlo získáme

tímto způsobem:

Při zácpě jako projímadlo

sušené bazalkové natě 1 špetka

stolního vína bílého 1 litr

oleje ricinového 1 lžička

Smísíme za studena, necháme přijít do varu, ihned scedíme a teplé na lačno vypijeme.

Při horečkách se bazalky užívá jako příjemného chladivého nápoje: