Bedrník

07.05.2011 18:38

Bedrník obecný

lidové názvy: lomikámen, třebník, bedrníček pimpinella saxifraga l.

Popis:

Bedrník obecný je bylina vytrvalá, náležející do čeledi miříkovitých -Apiaceae. V zemi

má tlustý, vřetenovitý kořen, barvy světle hnědé, který silně aromaticky páchne a má

ostrou, peprnou chuť. Z kořene vyrůstá lodyha, vysoká asi půl metru. Tato lodyha je

málo rozvětvena, na povrchu je jemně rýhována, kolínkovitá a obyčejně hustě pýřitá.

Listy má bedrník jednoduše zpeřené, pochvovité. Dolní listy mají lístky přiokrouhlé,

stříhané pilovité až peřenodílné. Dolní listy mají lístky dvojklanné nebo trojklanné s

čárkovitými nebo kopinatými úkrojky. Horní listy mají veliké pochvy, ale zakrnělou,

někdy i scházející čepel. Kvete od července do září. Květy jsou bílé nebo narůžovělé a

jsou sestaveny v složitém okolíku, jenž má 10 až 20 paprsků. Okolíčky, posazené na

jednotlivých paprscích, mají 8 až 18 stopek. Obal i obalíčky scházejí. Koruna má pět

opakvejčitých lupínků s dlouhými špičkami, které jsou dovnitř zahnuty. Tyčinek je také

pět. Jejich nitky jsou delší než korunní lupínky. Podkvětý semeník je zakončen dvěma

bliznami. Plodem je kulatá, lehce vejčitá, lysá dvojnažka, která na hřbetě každé své

části má tři žebra.

Při této příležitosti popíšeme také bedrník větší - (Pimpinella major L.) Bedrník obecný i

bedrník větší se liší od sebe jen svým vzhledem, účinné látky a upotřebení u obou je

shodné.

Bedrník větší dorůstá výšky skoro jednoho metru. Má kořen značně větší než bedrník

obecný. Jeho lodyha je mnohem rozvětvenější. Listy má lichozpeřené, jejich lístky jsou

široce kopinaté, s okraji jemně pilovitými. Okolíky mají méně paprsků, jinak se liší od

květů bedrníku obecného jen tím, že jsou větší.

Naleziště:

Oba bedrníky jsou rozšířeny po celé Evropě. Bedrník obecný miluje půdu suchou,

kamenitou. Nacházíme ho při okraji polních cest, na kamenitých svazích a stráních, do

kterých se opírá slunce. Bedrník větší naproti tomu roste na vlhkých loukách, v travnatých

údolích a ve stinných, vlhkých lesích. Sluneční svit nemá příliš v oblibě.

Užitečné Části:

Jako droga se u obou rostlin používá kořen (Radix pimpi-nellae).

Účinné látky:

Kořeny bedrníku obecného i bedrníku většího obsahují silici a hořčinu, nazvanou

pimpinellin.

Upotřebení:

1. Z lístků bedrníku se v některých krajích jižní Evropy připravuje chutný salát.

2. Při vaření piva se používá bedrníku jako přísady, která má zvýšit říznost nápoje.

Pěstování a sběr:

Půdu k pěstování je třeba zvolit podle toho, který bedrník chceme pěstovat. Buď tady

bude půda písčitá, suchá, s nadbytkem slunečního světla pro pěstování bedrníku

obecného nebo naopak vlhká, těžší půda s vydatným humusem a spíše zastíněná pro

pěstování bedrníku většího. Obě rostliny se vysévají hned brzy zjara do záhonů v

řádcích, vzdálených asi 20 cm od sebe. Po vzejití se protrhávají a pečlivě plejí. Dříve,

než rozkvetou, mohou se odštipovat mladé lístky na salát nebo jako zelenina. Hlavní

produkt, kterým je kořen, se sklízí pozdě na podzim nebo až dalšího jara. Dobře se

omyjí a vcelku suší za mírného tepla. Uschovat se musí v dobře utěsněných plechových

nádobách, nejlépe zaletovaných, nebo v bednách, jejichž dno je posypáno vápnem. Jen

tak lze totiž ochránit sklizené kořeny před hmyzem.

Užití v lidovém lékařství:

Bedrník byl od pradávna velmi oblíbeným lidovým lékem. V moderním lékařství se ho už

nepoužívá, ačkoli i tady byl před lety hojně předepisován. V lidovém lékařství se ho

užívá hlavně při poruchách zažívacích, obzvláště při nadýmání. Užívá se ho buď ve

formě tinktury nebo nálevu.

Tinktura

Tinkturu si připravíme takto: 1/4 1 lihu zředíme 1/41 vody a v této tekutině necháme

týden máčet 25 g bedrníkového kořene, rozdrceného na drobné kousky. Poté

přecedíme a bereme 3x denně 15 kapek na kousek cukru.

Nálev

Nálev připravíme tak, že:

přivedeme do varu 1/4 1 vody, vhodíme 25 g rozdrceného kořene, odstavíme a po zchladnutí

scedíme. Bere se za 2 hodiny lžíce.

Dobrý účinek má bedrník také při katarech horních cest dýchacích. Užíváme ho v

podobě tinktury nebo nálevu, připraveného podle způsobu, jejž jsme uvedli výše.