BUŘINA SRDEČNÍK (LEONURUS CARDIACA)

 BUŘINA SRDEČNÍK (LEONURUS CARDIACA)

Povšimněte si, že jak anglický název (motherwort) tak latinské jméno připomínají dvě nejčastější užití této rostliny: na ženský reprodukční systém a na srdce. Buřina je primárně hypotenzní v kardiovaskulárním systému, ale je to tonikum, takže nesnižuje aktivitu systému pod normální stav. Buřina se často srovnává s kořenem kozlíku lékařského (viz kapitola o nervovém systému), protože se zdá, že obě rostliny vykazují několik shodných vlastností, jmenovitě se užívají jako hypotenziva a sedativa.

Ženy používají buřinu ke zmírnění menstruačních obtíží, ačkoli její hlavní využití není jako tonikum pro ženský reprodukční systém.

Různé experimentální studie tyto vlastnosti potvrdily, ale žádná z nich nesouhlasí s tím, že by účinek této rostliny a účinek kořene kozlíku lékařského byly totožné. Starší studie došly k závěru, že buřina není tak účinná jako kořen kozlíku. Ovšem novější studie došly k opačnému názoru. Hodnotily hypotenzní účinek buřiny jako třikrát vyšší než účinek kořenu kozlíku. experimentálně sledované vlastnosti buřiny podpořily její užití jako lék na srdeční problémy nervového původu.

BUŘINA MÁ HYPOTENZNÍ ÚČINKY

Různí výzkumníci v různých dobách s méně odlišnými přípravky dosáhli rozporných výsledků týkajících se účinnosti buřiny jako potenciálního srdečního tonika a hypotenzní substance. Tyto závěry napovídají, že bylina obsahuje látky s opačnými vlastnostmi, které však odpovídají definici tonika.

Moderní éra výzkumu buřiny se otevřela v roce 1930, kdy manchurianští výzkumníci zkoumali farmakologické vlastnosti Leonoras sibiricus L., což je prastarý čínský druh, blízce příbuzný Leonurus cardiaca. Jak naznačuje následující hrubé shrnutí výsledků výzkumu, tito výzkumníci nejspíše narazili na rozdílné aspekty působení rostliny jako tonika. Nezdá se, že by věděli, o co se jedná. Izolovali alkaloid, který nazvali leonurin. Bylo objeveno, že leonurin způsobuje paralýzu centrálního nervového systému u žab. Při injekční aplikaci myším způsoboval podráždění následované křečí a nakonec vyvolal paralýzu dýchání. Při vpíchnutí do žíly kočky způsoboval přechodný pokles krevního tlaku, někdy následovaný lehkým zvýšením. Zdá se však, že je to okrajové působení. Vzhledem k srdci bylo dané množství leonurinu podle všeho netoxické. U vyňatého žabího srdce působily malé dávky lehce stimulačně, zatímco velké dávky byly paralyzující. Při perfuzních pokusech na ropuchách a králících bylo možné pozorovat stažení cév v různých orgánech. Malé množství leonurinu injekčně aplikovaného kočkám se chovalo jako stimulant pro dýchání, který zrychloval frekvenci a zvětšoval amplitudy, ale nadměrné dávky způsobily po přechodné stimulaci paralýzu. Dýchání bylo mělké a nepravidelné. Tento efekt byl připisován vlivu na dýchací centrum.

V roce 1948 jedna italská studie referovala o podobných druzích protichůdných sil v působení buřiny. Závisely na tom, jak se látka připravila a jak byla podávána. Celá rostlina byla použita pro přípravu buď etanolového, nebo vodního extraktu. Tyto extrakty vykazovaly mírně sedativní účinky, které byly připisovány organickým i anorganickým složkám prakticky nerozpustným v etanolu. Etanolový extrakt měl lehký depresivní účinek a stále menší známky stimulujícího vlivu na dýchání. Velké dávky stlačovaly srdeční sval, pravděpodobně hlavně díky obsahu draslíku.3

Ostatní výzkumy uváděly jedno nebo druhé působení. Např. se zjistilo, že extrakt z buřiny vykazuje dobré protikřečové a hypotenzní vlastnosti. Tyto preparáty mají třikrát silnější sedativní účinek než přípravky z kořene kozlíku lékařského. Klinické studie ukázaly antiepileptické vlastnosti. Podobný vliv byl potvrzen i v jiných studiích. Podle jedné studie bylo sedativní působení buřiny jeden a půl krát silnější než u kořene kozlíku lékařského. Směs buřiny a kozlíku vyvolává dlouhodobý sedativní účinek. Jiná studie uvádí užití kapalného extraktu buřiny k vyvolání paralýzy centrálního nervového systému a stažení cév při použití dosti vysokých dávek koncentrovaného extraktu. Nízké dávky neměly žádný vliv na srdce, ale vysoké dávky zmenšovaly amplitudu kontrakcí. Intravenózní injekce extraktu prudce snížily krevní tlak. Přesněji řečeno, byla pozorována trvalá hypotenze u psů, kterým byla předtím experimentálně navozena hypertenze.

Nedávno se ukázalo, že buřina zvyšuje metabolismus v srdci, snižuje počet stahů, zvyšuje koronární propustnost a zabraňuje shlukování krevních destiček. Podle jiné studie buřina i její alkoholový extrakt - K substance - vykázaly přímý preventivní vliv na normálně fungující myokardiální buňky. K substance byla silnější než celá rostlina.

BEZPEČNOSTNÍ ÚDAJE

Při zkoumání buřiny nebyla zjištěna žádná toxicita, ale citliví jedinci mohou při dlouhodobém kontaktu s rostlinou trpět alergickými kontaktními dermatitidami.