Tužebník

 

Čeleď: Růžovité (Rosaceae)

 

Indikační skupina:

Antirevmatikum, metabolikum, antidiarhoikum, obstipans, hemostatikum, hypotenzivum.

 

Účinné látky:

Silice, spirein, gaulerin, kyselina salicylová, methylsalicyl, flavonoidy, vanilin, heliotropin, třísloviny.

Poznámky k účinným látkám: silice spirein a gaulerin.

 

Indikace:

-       proti revmatismu, dně

-       silný potopudný účinek, vhodný při horečnatých infekčních nemocech všeho druhu

-       tlumí průjem, krvácení a bolesti hlavy

-       močopudný, odstraňuje otoky

-       zlepšuje látkovou výměnu, tím i příznivě ovlivňuje kožní choroby

-       zabraňuje nežádoucímu kvašení a hnilobnému rozkladu střevního obsahu při střevních zánětech, dyspepsiích nebo při poruše střevní mikroflóry následkem antibiotické léčby

-       při obezitě, na zvýšené vylučování solí z organismu

-       proti vysokému krevnímu tlaku

 

Lékové formy:

Nálev - 2 KL na 1/4 l vody, 15 minut vyluhovat, 3 x denně

Macerát - hrst drogy na 1 l vody, zahřát skoro k varu, přes noc vyluhovat, po doušcích po celý den nebo po třetinách 3 x denně

 

Kontraindikace:

Nejsou známy, nedoporučuje se jen osobám s problémy se srážlivostí krve (např. těžkým hemofilikům).

 

Kombinace s ostatními bylinami:

Můžeme podávat samostatně, přednostně se kombinuje do směsí. Vřes, meduňka, jehlice.

 

Léčivé přípravky jednosložkové:

Nálev:

Příprava: 2 KL spaříme 1/4 l vody, necháme 15 minut vyluhovat.

Použití: 3 x denně šálek

 

Macerát:

Příprava: hrst drogy zalijeme 1 l vody, zahřejeme na cca 80°C (skoro k varu), necháme přes noc vyluhovat.

Použití: pijeme po doušcích po celý den nebo po třetinách 3 x denně

 

Proti obezitě:

Příprava: 1 PL drogy přelijeme šálkem vroucí vody, přikryjeme, necháme přes noc vyluhovat.

Použití: ráno přecedíme a vypijeme na lačný žaludek.

 

Použití ve směsích:

Protirevmatický čaj:

Příprava:  Tužebník květ          100g

                    Truskavec nať          50g

                    Vřes nať                    50g

                    Jehlice kořen            30g

                    Meduňka nať            20g

2 KL směsi zalijeme 1/4 l vroucí vody, necháme 15 minut vyluhovat.

Použití: 3 x denně, dle J.Janči nejúčinnější protirevmatický čaj.

Zdroj: J.Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin

 

Čaj proti zánětu trojklaného nervu:

Příprava:  Tužebník květ            40g

                    Přeslička nať            40g

                    Mateřídouška nať    20g

1 čajovou lžičku směsi dáme do šálku vody, vaříme 5 minut pod pokličkou a scedíme.

Použití: několikrát denně

Zdroj: J. Bodlák, Praktická Fytoterapie

 

Čaj proti lupence:

Příprava:  Tužebník nať              20g

                    Řebříček nať             20g

                    Kopřiva list                20g

                    Měsíček květ            20g

                    Vachta trojlistá           5g

1 čajovou lžičku směsi přelijeme 250 ml vroucí vody, 10 minut louhujeme a scedíme.

Použití:  2 x denně mezi jídly

Zdroj: J. Bodlák, Praktická Fytoterapie

 

Historie:

Plinius: Dělala se z něj mast, utřená se starou kolomazí. Jednoduchý recept pro antickou lékárnu. Tolik a tolik kolomazi, tolik rhodory, poznámka „mfung" (smíchej na mast) a hotovo.

Ve středověkých herbářích o něm příliš zmínek nenajdeme, zmiňuje se o něm pouze Circa instans.

V roce 1827 se podařilo francouzskému chemikovi izolovat a určit látku salicin z tužebníkového extraktu. V r. 1838 došlo k objevení kyseliny salicylové, která se získávala z vrby bílé. Většího významu získala kyselina salycilová až v r. 1876, kdy byla zavedena do lékařské praxe jako lék proti revmatismu. Nový lék však měl silné nežádoucí účinky, a protože Felix Hoffmann, chemik firmy Bayer měl nemocného otce, pro kterého chtěl získat vhodnější lék, prováděl výzkum s deriváty kyseliny salicylové, až nakonec objevil kyselinu acetylsalicylovou, což vedlo nakonec v r. 1899 ke vzniku aspirinu.

 

 

Výskyt:

Vyskytuje se po celé Evropě, u nás na vlhkých loukách, v křovinách, u potoků.

 

Pěstování:

Vyséváme na jaře nebo na podzim přímo na místo nebo na misky s kompostem od sklo, nebo na jaře dělíme starší rostliny. Sázíme do vlhké, úrodné půdy na slunce nebo do polostínu.

 

Sběr, sušení:

Drogou je květ - Flos filipendulae ulmariae nebo nať - Herba filipendulae ulmariae.

Květy i nať se sbírají v červenci, příliš dlouhé stonky nejsou žádoucí. Sušíme ve stínu za přístupu vzduchu. Při sušení umělým teplem nesmí teplota přesáhnout 40°C.

 

Jiné použití:

Z kořenů se vyrábí černé barvivo, z květů žluté.

 

Použití v kuchyni:

Listy se ochucují nápoje, zvláště pivo a medovina. Sušené květy se přidávají do domácích vín.